neděle 31. července 2016

Vegmaminky 9. díl: Denisa a Gabriel se Samuelem


S Denisou a jejími dvojčátky jsme se potkali v centrálnímu parku Pankrác. Kluci úžasně spolupracovali a focení tak proběhlo naprosto v pohodě. Obdivuji každou maminku, která se stará o dvojčata a navíc v případě Denisy zvládá spoustu svých zájmů. :)

Denisa s Gabrielem a Samuelem


Jméno maminky:   Denisa, 32 let
Vegan/vegetarián: Vegetariánka 10 let, veganka 5 let
Děti:                      Gabriel a Samuel, 18 měsíců

1) Co je nejlepší na tom být matkou?
Nejlepší je slyšet smích a vidět radost dětí. Nejlepší je, že jsem dala život těm krásným dětským duším a mohu jim být průvodcem na tomto světě. Že každé ráno mají radost, když mě vidí a dostanu pusinky. Být matkou je samo o sobě to nejlepší, co mě mohlo potkat.

2) A co je na tom naopak nejnáročnější?
 
Když oba kluci najednou pláčou, když se jednomu chce spát a druhý si chce hrát, když je jeden nemocný a druhý chce jít ven, když mně není dobře nebo jsem unavená a kluci to vnímají, to vše je velmi náročné. Ale často stačí jediný úsměv či obejmutí, aby se cokoli náročného změnilo na příjemný okamžik.

3) Jak Tě mateřství změnilo?
Mateřství mě určitě změnilo - a to jedině pozitivně. Již neodpovídám jen sama za sebe a musím koordinovat a řešit více věcí zároveň. S dvojčaty vlastně vsechno dvakrát. :) Nepospíchám už tolik a nehrotím některé zbytečnosti, veškeré plánování je podle dětí. Taky už nejsem nikde sama. Děti jsou našimi velkými učiteli a já se od nich snažím naučit, že nejdůležitější je přítomný okamžik. Děti nezajímá, co bude zítra k obědu a co jsme zapomněli včera uklidit, ale řeší své pocity a potřeby teď a tady. Nepotlačují emoce, cokoli se jim nelíbí, dají hned najevo. A tak je to správně. Děti tedy určitě změnily můj život.

4) Čemu se ve volném čase věnuješ a co Tě kromě dětí naplňuje?
Ačkoli jsem na rodičovské dovolené, volného času moc nezbývá. Někdy ani nedokážu rozlišit, kdy je volný čas a kdy ne, protože většina věcí, které po celý den dělám, mě baví a naplňuje. Ráda vařím a vymýšlím recepty, čtu knihy a cvičím jógu. S přítelem rádi cestujeme a poznáváme nové lidi, zvyky a krajiny. Organizujeme jógové pobyty s veganskou stravou. To vše dohromady kombinujeme a celá rodina jsme tak často na cestách, s přáteli či rodinou, cvičíme jógu v různých prostředích a objevujeme veganské možnosti kolem nás.

5) Jak přistupuješ k výchově dětí?
Snažíme se o maximálně přirozený přístup a výchovu k našim dětem. Nestudovali jsme nic dopředu, neřídíme se žádnými pravidly, vše postupně vyplynulo a kluci jsou naši parťáci ve všech oblastech života. 1. července jim bylo 1,5 roku, jsou stále kojení, od narození spí s námi v posteli, dětské postýlky jsme rozmontovali a jsou ve sklepě. Máme látkové pleny. Nepoužívali jsme dudlíky, lahvičky a první rok ani kočárek. Kluky jsme odnosili v šátcích a doteď na to krásně vzpomínáme. :)

6) Jaká byla tvoje cesta k veganství?
Někdy strnitější, jindy růžová. Prošla jsem si přes odmítání masa v dětství v rodině, kde bylo maso dvakrát denně na talíři a zelenina maximálně ve svíčkové omáčce. V té době jsem se nijak zvlášť nezajímala o zdravou stravu. K lepší stravě mi pomohlo osamostatnění a odstěhování se od rodičů. Delší dobu jsem byla vegetariánka, pak jsem zas chvilku jedla ryby. Postupně jsem ze zdravotních důvodů vyloučila i mléčné výrobky, vejce a další živočišné produkty a začala se zajímat o rostlinnou stravu a vaření. Přes zdravotní důvody a pročištění jsem došla k etickým důvodům veganství. Posledních šest let jím vegansky. Přítel je vegetarián asi deset let a od té doby, co žijeme spolu, jí vegansky celá naše rodina a i ostatní příbuzenstvo se nás snaží překvapit veganským jídlem, což je moc fajn.

7) Jak u vás bude probíhat výchova k veganství?
Chceme dětem vše vysvětlit. Proč nejíme maso a další živočišné produkty. Že každé zvíře má právo na život a my, pokud máme možnost volby, jsme se rozhodli, že je jíst nebudeme. Že rostlinná strava nám poskytuje veškeré potřebné živiny, abychom byli zdraví a měli rovnováhu v životě. Doma vaříme vegansky a kluci s námi životní směr sdílejí. Až budou větší, bude jen na nich, zda se rozhodnou být také vegani či vegetariáni. Doufáme, že to tak bude, ale k ničemu je nechceme nutit, sami jsme vyrostli na masové stravě a veganství byla a je naše vědomá volba. Každý má právo se rozhodnout sám a to je na tom nejlepší.

8) Jaké jsou reakce okolí?
Velmi různorodé. Převažují spíše ty kladné a vlastně každá reakce je pro nás dobrou školou. Spousta lidí se zajímá o to, co jíme, chtějí recepty, rady a něco ochutnat. Jsou překvapeni, když vidí tu rozmanitost veganského jídla a zjistí, jak je chutné a že i v tradičních jídlech maso, mléko a vejce nejsou vůbec potřeba. Je moc fajn, že i když to nejsou vegani nebo vegetariáni, tak nás respektují. Pak se občas objeví nějaký pochybovač, který pokládá otázky typu "Jak můžete mít rýmu, když jíte tak zdravě?" či "To těm chudákům dětem nedáte ani kousek sýra?". Ti jsou zkouškou naší trpělivosti, je potřeba jim vše vysvětlit a nehádat se s nimi nebo jim něco vnucovat. No a někteří jsou zarytí odpůrci, kteří řeší své vlastní problémy a dovedou útočit na kohokoli. Většinou jsou to sami nemocní jedinci, takže s těmi nemá příliš cenu diskutovat. Jak doma říkáme, každý se jednou stane veganem, někdo dřív a někdo na to přijde holt až v dalších životech.
 
9) Co kromě veganství považuješ za správnou cestu k zachování přírody?
Těch cest je hodně a pár se jich snažíme dodržet, přesto máme ještě co zlepšovat. Důležité je nedrancování přírody, návrat k původním plodinám, nekupujeme žádné jahody z Egypta a jablka z Jižní Ameriky, ale jen sezónní a lokální plodiny a produkty. I v rámci veganství může být příroda ničena, takže namísto vegan výrobku s palmovým olejem či dovezených banánů nebo avokáda se snažíme podpořit lokální zemědělce. Nakupujeme od výrobců velká balení či přímo výrobky bez obalu, abychom se vyhnuli zbytečnému odpadu, třídíme odpad, většinu jídla si vyrábíme doma sami. Přesto je ještě spousta oblastí, kde bychom mohli přístup k přírodě zlepšit, a postupně se o to v rámci naší rodiny snažíme.

10) Kdybys svým dětem měla něco předat, co by to bylo?
Přeji si, aby naše děti vyrůstaly v rodině plné lásky, objetí a porozumění. Aby na ně nikdo nekřičel, byl zlý či agresivní. Jídlo nás v našich emocích také velmi ovlivňuje a vím, že pokud bych jedla konvenční stravu plnou masa, cukru a zapíjela množstvím kávy a alkoholu, budu buď agresivní nebo v depresi. Vidím u nejbližších, jak se někdy zbytečně hádají a nevedou harmonický život. Chtěla bych tedy svým dětem předat vše, co vím, takovým způsobem, aby si oni sami mohly vybrat cestu, jakou půjdou. Aby z nich vyrostly sebevědomé a zdravé bytosti.

11) Bereš ty nebo děti nějaké doplňky stravy?
V naší rodině žádné doplňky stravy nebereme. Nepoužívám ani žádné průmyslové léky, vše se snažíme řešit přírodní rostlinnou stravou, přírodními léky a léčivy. Už v porodnici a později znovu byli kluci na testech, jestli jim nechybí nějaké vitamíny, minerály apod. Výsledky byly moc dobré, takže myslím, že žádné doplňky teď nepotřebujeme, stačí nám kvalitní strava bez cukru a rafinovaných potravin, zato s celozrnnými obilovinami, luštěninami a co nejvíce sezonní zeleninou a ovocem.

12) Chceš něco vegmaminkám vzkázat?
Aby se veganství v těhotenství, při kojení či později kdykoli v mateřství nebály, naslouchaly svému tělu a svým dětem a šly dál cestou, kterou si zvolily, a nenechaly se odradit občasnými útoky, pochybováním či jinými těžkostmi.

Ukázka jídelníčku

Snídaně
S klukama teď nejvíc jíme obilné kaše na sladko - ovesnou, jáhlovou, rýžovou, se semínky, oříšky, sušeným ovocem, ale i zeleninou jako mrkev, cuketa apod. Jindy si dáme domácí kváskový chléb s pomazánkou - luštěninovou, obilnou či zeleninovou.

Oběd
Vždy nějaká obilovina s luštěninou a zeleninou, dnes např. jáhlové rizoto se zeleninou a k tomu hrachová kaše, včera seitan s pečenou zeleninou a celozrnnou rýží, mexické fazole v celozrnné tortille.

Svačina
Domácí vegan moučník bez rafinovaného cukru - rybízový koláč, muffiny. Pokud není nic upečeného, tak třeba puding, ovocné pyré, sušené ovoce, oříšky apod.

Večeře
Nejčastěji hustá zeleninová polévka s kváskovým chlebem, příp. zbytek oběda apod.
















3 komentáře:

Lucasinka řekl(a)...

uzasny rozhovor, nadherne fotky. Velmi inspirujici zena. Zajimalo by me vic o tech pobytech s jogou a veganstvim...

happy.lenulka řekl(a)...

krásné..... prosím, prosím jsou někde odkazy na ty jógové pobyty s veg stravou? Moc by mě to zajímalo... Máme skoro stejně starou holčičku a rádi bychom někam vyrazili a toto zní super ;-)

Zuzana Gürtnerová řekl(a)...

Koukněte na Facebook na skupinu https://www.facebook.com/groups/612787762150289/

Okomentovat