úterý 24. května 2016

Luboš Kristek (Schizmo): Nedostatek lásky k přírodě a zvířatům povede k našemu konci


Už necelý rok vám přinášíme rozhovory se zajímavými lidmi na poli veganství a dnes tu pro vás máme jubilejní s číslem 10. V něm se sáhodlouze představí Luboš Kristek aka Schizmo. Ten loni založil e-shop s veg oblečením Collective Collapse Clothing, už roky se podílí na pořádání metalového festivalu Brutal Assault a mimo to zpíval v bandách Noostrak a Smashed Face. Má toho rozhodně dost co říci, o čemž už se přesvědčíte dále.

Ahoj, řekneš nám, jak je na začátku rozhovoru zvykem, něco o sobě? Co děláš, co tě baví apod.?
Ahoj. Ne moc rád o sobě mluvím, takže na dotazy s volným prostorem neumím moc efektivně reagovat. Jmenuji se Luboš, ale na metalové scéně, kde se vyskytuju už 20 let, mi říkají Fred nebo Schizmo. Díky lásce k hudbě jsem byl zcela paralyzován a prakticky neschopen dělat cokoli jiného, takže to teď tak trochu doháním s Collective Collapse Clothing. Krom hudby hodně jedu filmy a knihy, sbírám filmové figurky, zabývám se duchovním a osobnostním rozvojem a velkou vášní se pro mě staly dvě mainské mývalí kočky Denny a Cody. Pokud jsem na něco zapomněl, tak hrr do mě :).

Hned bych se zastavil u onoho “duchovního a osobnostního rozvoje”. Všiml jsem si, že poslední měsíce čteš spousty knih na toto téma. Co tě k tomu přimělo? A jaká díla tě nejvíce zaujala?
Ufff, tak to je téma na týden. Tyhle věci jsem četl už dřív, ale spíš jako určitý lék na stav ducha i těla. Teprve, když jsem zůstal sám a měl jsem dostatek času na samostudium, ale především na přemýšlení a poznávání sebe samého, tak jsem do toho skočil rovnýma nohama. Abys mi rozuměl, u mě to není tak, že bych si načetl prameny a pak chodil a všude dělal chytrýho. Naopak, často dojdu k nějakým poznatkům po vlastní cestě a teprve pak se dočtu v literatuře, že se třeba jedná o roky známé a uznávané teorie. Obecně bych řekl, že víc než hltáním této litaratury se zabývám filozofováním o životě a společnosti, občas se nechám inspirovat nějakou knihou nebo tématem, ale hlavním aspektem je, že všemu dávám určitou přidanou osobní hodnotu, aplikovat to na vlastní život a zkušenosti, případně se o to dělit s lidmi, které by to mohlo zajímat. Ostatně i proto jsem začal psát seriál “Poslouchej své srdce, poznej sám sebe” nebo připravovaný projekt “Pošli to dál…”. Z těch zásadních knih bych určitě vyzdvihl slabikáře Miluj svůj život a Čtyři dohody - oboje naprostý základ k pochopení obecných principů šťastného života.

Jak to myslíš “seriál”? O co přesně jde?
Je to tématická série článků v blogerským duchu (ale na mém FB), který právě zpracovává určité mé poznatky v rámci toho duchovna, psychična. Snažím se to lidem demonstrovat na konkrétních příkladech a prožitcích, což je mnohem srozumitelnější cesta než mnohdy složitý jazyk ve všemožných knihách.

A kdybys měl vybrat jednu myšlenku (moudro), která ti přijde nejzásadnější a vhodná pro použití v běžném životě, jaká by to byla?
Hele, to je těžký. Je to jako bys měl vybrat nejdůležitější vitamín pro tělo. Žádný takový není, těch vitamínů je celá řada a potřebuješ je všechny, teprve pak budeš moc prosperovat - a tohle je to stejné. Čím komplexněji uchopíš svůj život, tím teoreticky šťastější a spokojenější můžeš být. Tak či onak, asi nejčastěji aplikovanou poučkou pro mě je jedna z Dohod: “nevytvářejte si žádné domněnky”, což se dá také parafrázovat jako “nemějte žádná očekávání”. Oboje nás ve výsledku může hodně zraňovat a tvořit podhoubí pro spoustu osobního neštěstí.

Hezky řečeno, půjdeme dále. Jaká byla tvá cesta k veganství? Pamatuješ si přesně okamžik, kdy ses rozhodl, že přestaneš jíst maso?
Smutná. Na to, že jsem docela důvtipnej kluk, tak mě to trvalo pochopit většinu života. Teprve až nespokojenost s vlastní životosprávou mě nutila se začít zajímat o skladbu potravin a vše, co s tím souvisí. S tím se ke mně dostávalo množství informací a čím víc jsem věděl, tím to všechno dávalo čím dál větší smysl. Po vyřazení většiny škodlivých potravin z jídelníčku se ze mě stal vegetarián a po ¾ roce vegan. Na ten večer si vzpomínám, jako by to bylo včera. Přišel jsem za tehdejší přítelkyní (vegetariánkou) a vzal ji za ruku a řekl: “Já už toho nechci být součástí. Od zítra přecházím na veganství, pojď se mnou”.

A šla?
Šla. Byla vegeteriánkou ještě dávno, kdy jsem jedl mrtvoly. Ve dvou se to vždycky zvládá lépe, ty sám by to měl vědět. :D


Jaké byly reakce v okolí, myslím ty počáteční? Také si Tě lidi - zejména na FB - kvůli přechodu na veganství různě dobírali?
Nijak zvlášť si to nevybavuju, takže zřejmě moc bouřlivé nebyly. Ostatně hype veganství byl tenkrát spíše na začátku a lidi to ještě asi moc neprožívali. Máma spráskla ruce a oznámila mi, že si budu vařit sám, táta se zaradoval, že zbude víc mrtvol pro něj - to bylo ještě u přechodu na vegetariánství. Při přechodu na veganství jsem už bydlel jinde, tak se to nikoho přímo nedotýkalo, takže byl klid po pěšině. Znatelné reakce jsou poznat až v přítomnosti, kdy je ten veg movement tak silný, že to lidé zkrátka musí akceptovat a vegani už nejsou jen exoti, ale svébytný reprezentativní vzorek společnosti. Samozřejmě že čím víc jsem na veg scéně aktivní, tím více je to trnem v oku kde komu a lidé se snižují k té dobře známé rétorice o extrémismu a vnucování veganství, což je nesmysl spíš než cokoli jiného.

Přitom, jak naopak vegani podotýkají, je extrémní spíše držet zvířata namačkaná jedno na druhém ve velkochovech, zabíjet je po miliardách, dělit je na užitková a domácí mazlíčky apod.  Je zajímavé, že je vše jen o úhlu pohledu a zda-li se nad tím člověk zamyslí. Většina lidí, co maso a další živočišné výrobky už nejí, to měla v minulosti podobně. Proto si myslím, že je velká šance, že když se dokázalo už změnit tolik lidí (a tolik jich bylo milovníků masa nebo sýrů), tak proč by nemohli i ti ostatní. Souhlasíš? A jaká je podle tebe ta nejefektivnější cesta pro šíření veganství?
To je hodně dobrá otázka, ale určitě na ni existuje celá řada odpovědí. Veganská osvěta se dá dělat celou řadou způsobů, což je sice fajn, ale přijde mi to jako léčit depresi práškama. Chci říct, proč léčit něco, čemu se dá předcházet, a to docela efektivně. V momentě, kdy pochopíš určité společenské mechanismy, tak zjistíš, že většina zakořeněné lidské blbosti, lhostejnosti a nevědomosti je dána výchovou (rodina, instituce, společnost). Pokud je narozený člověk do určité míry list nepopsaný, tak to, co z něj vyroste, může z velké části definovat výchova - tj. pokud ti doma budou odmalička říkat, že maso je v pořádku, zvířata jsou určená k vykořisťování, dívat se na zabíjačku a chodit s otcem myslivcem střílet do lesa je zábava, pravděpodobně z tebe vyroste bezcitné monstrum - ovšem aniž by sis to uvědomil, protože je to ta společenská norma. Monstrum, protože tě tak prostě vychovali, určili za tebe, co je pro tebe správné, a ty, jakožto človíček neschopen to kriticky posoudit (ačkoli spousta dětí třeba odmítá jíst maso a mazlilo by cokoli živého), za působení soustavného brainwashingu, v podstatě nemáš ani moc šanci tomu uniknout. Jsem tedy přesvědčen, že s novou generací veganských rodičů, eko-aktivistů a celkově open minded lidí máme potenciál naše děti vychovávat úplně jinak - v představě, že je normální zvířatům neubližovat, že je normální přírodu chránit a že se nikdo nemusí stydět postavit se na stranu slabších a bezbranných.

Tak bys nám mohl říci něco o svých veganských aktivitách čili představit (nejen) e-shop Collective Collapse Clothing, který si založil. Proč ses rozhodl zrovna pro tuto formu aktivismu? A měl jsi tu myšlenku v hlavě déle, nebo přišla z ničeho nic a hned jsi se do toho dal?
Než začal fungovat CCC jako takový, rok se povalovala na FB stránka VINCENT VEGAN, kterou jsme museli kvůli konfliktu názvu přejmenovat. Jenže čas byl vždycky proti nám, takže ze spontánního nápadu a hurá akce se nakonec stal rok ztrácení času díky handrkování, dohadování a byrokracii. Pak přišlo září 2015 a to už je Collective, jak ho všichni znáte. Brand jsem si vybral ne náhodou - v civilním životě mě mimo jiné živí služby pro kapely / výroba merchandise pod hlavičkou MERCH factory, takže tohle je můj denní chleba x hodin, 5 a více dnů v týdnu. Baví mě to, takže se úplně nabízelo, že v čem mám výsledky v práci, to bych mohl využít na veganské scéně, vybudovat něco svého a s přidanou hodnotou. CCC mě neskutečně naplňuje a baví a doufám, že i další lidi…

Podle čeho jsi vybíral grafiky, kteří ti vytvoří na merch vizuály? Předpokládám, že většina z nich jsou tví známí, ale co bylo takové rozhodující kritérium? A témata jsi nechal přímo na nich, nebo jsi jim dal konkrétní podklady?
Všechno to jsou většinou etablovaní a spolehliví grafici, s nimiž jsem spolupracoval v minulosti na jiných projektech nebo se staral o reprodukci jejich děl. Tím pádem znám způsob jejich práce a vím, jak ho uchopit nebo s ním naložit. Vždy tam hraje roli nějaká osobní preference, proč se mi jejich práce nebo konkrétní motivy líbí, a s tím nadále pracuji ve svých představách při aplikovaní jejich rukopisů na mé nápady. Někdy ponechávám hodně volnou ruku (Lucka, Striga, Seven Blood), jindy dávám konkrétní zadání, u nějž bazíruju na vykreslení mých představ (Bythur, Lizard). S většinou se znám osobně a s několika udržujeme velmi vřelé vztahy. Na všechny jsem pyšnej a vděčněj za spolupráci!

Jeden motiv, určený na trika pro děti, hlásal slogan “Your mom kills animals”, kvůli čemuž se na jednom fóru strhla docela ostrá debata. Nepřijde Ti to už vážně moc extrémní vyjádření, kor když to mají mít na sobě prckové? Jak se k tomu stavíš?
Dobře ty! :D Upřímně, kdybych tu měl rozebrat všechny aspekty, a tím pádem defacto shrnout tu přestřelku, budem tu do zítra. Ten slogan popisuje fakt, za to se nemusí nikdo stydět ani zlobit. To, že se děti všeobecně podceňují, je další fakt. Ale zároveň to poslední, co bychom chtěli, je kontroverze na základě našich motivů, nota bene u dětí, které často nemusí (ale mohou) mít lehkou situaci ve společnosti už kvůli svým veganským rodičům. Tak či onak, a i přes všechny zaznělé argumenty, mi přijde, že to naše veganství je něco jako láska - je bezpodmínečné do té doby, dokud je v naší komfortní zóně (kterou si tvoříme sami), mimo konfortní zónu začíná to okřídlené ALE. Nicméně debata to bylo plodná, design jsme upravili, a tím pádem už nikoho neuráží, nehledě na to, že ta roztržka měla neuvěřitelnej virál.


Chystáš už nějaké další motivy pro novou kolekci? Pokud ano, tak můžeš prozradit, o co půjde?
No jéje, mám vymyšlených opět 14 designů, z nichž je většina už hotová a jakmile si rozmyslím textil, pustíme pre-order. :)

A nic bližšího k tomu? Nějakou ochutnávku?
Mám popisovat, co bude na obrázcích? :D

Klidně. :D Spíš jsem myslel ale zmínit nějaký nápis - jestli budou stále z valné většiny anglicky - nebo třeba o jaké oblečení půjde. Trika? Mikiny? Čepice? Hipsterský košile? A tak.
Bude tam i několik CZ sloganů, protože se to u motivu Vegan festu nebo Každé mládě… ukázalo jako dobrá volba. I nadále však zůstaneme převážně internacionální, tak jak bylo od začátku zamýšleno a nastaveno. Rozsah textilu bude plus mínus podobný jako dosud, jen se zohlední to, že půjde o letní kolekci, takže budou převládat tílka a podobné parády. Co se týče nějakých inovací, tak to samozřejmě v plánu máme, jen bohužel před festivalem si nemůžu dovolit věnovat tomu tolik času, takže to necháme na podzimní bádání. :)

Okej. Co se týče veganství, zajímají tě i zdravotní aspekty rostlinného stravování? Hlídáš si, co jíš, a snažíš se jíst zdravě, nebo ti to je fuk? Používáš různé alternativy živ. výrobků, kterých se prodává čím dál tím více?
Kvůli zdraví jsem s tímhle začal, ale popravdě teď je pro mě nejdůležitější ten etický aspekt. Stravování moc neprožívám, stačí sledovat, co mi chutná, versus to, co mi to dává, a tělo si vždy samo řekne. Ale abych byl konkrétní, vzhledem ke způsobu mého full-time-busy života se poměrně zanedbávám - asi bych potřeboval nějakou takovou Klárku, co mě nakrmí. :D

To bohužel nemůžu sloužit, tu nepůjčím :D Ale já se třeba díky veganství naučil vařit. Nejsem v tom sice bůhvíjakej, ale progres oproti polévce z pytlíku či míchaným vajíčkám obrovský :D Vaříš si taky, alespoň občas? A pokud jo, co nejraději?
Však já si taky leccos uvařím, ale jak mě tlačí čas, tak jsou to takový ty rychlovky, takže bůhví jaký gastro to není. Je to takový to retardovaný babicovský vaření ve stylu “přiměřeně” a “co dům dal”, ale naštěstí na to ještě nikdo neumřel. Proto obdivuju všechny, kteří si najdou čas, který do toho investují, umí to a skvěle to chutná. Já umím jen hadry. :D

Máš někdy ještě chuť na něco živočišnýho - sýr, steak, tvaroh...? Nebo se Ti už jen ta představa příčí?
Domnívám se, že můj přechod nastal vždy, až jsem s tím byl na 100% ztotožněn, takže to nebylo takové to sebezapření. Z toho důvodu jsem chutě nikdy neměl, maximálně se mi občas vybaví nějaká ta asociace spíš než chuť nebo touha sníst něco takového. Je fajn vědět, že pokud jsi o něčem skálopevně přesvědčen, tak je to tohle…


Co je podle tebe tou největší překážkou, aby se vegany stala většina civilizované společnosti? Co lidi brzdí?
Jak už jsem psal - jde v 99 % o výchovu. Pokud tě vychovají v tom, že je v pořádku chovat se jak hovado a jíst mrtvoly (lhát, krást, bít ženy, whatever…) a budeš v tom bludu žít celý život, pravděpodobně ani sám nepřijdeš na to, že by to mohlo / mělo být jinak. A když už tě někdo upozorní (navrhne alternativu, nabídne pomoc), tak budeš i tak impregnovanej tím zvykem, který ti bude automaticky bránit vystoupit ze své bubliny. Velký význam hraje uchopení role zvířete ve společnosti. To rozkastování už udělal někdo za nás a my mu na to skočili. Pes je mazlíček, papoušek se učí mluvit, kráva dává mlíko, prase zase maso, delfín skáče obručí - tak bylo řečeno a tak se to akceptuje a přejímá. Nedostatek lásky k přírodě, zvířatům, neznalost elementárních hodnot, souvislosti a absence empatie s velkým přispěním systematického vymývání mozků institucemi z nás dělá bezprizorní dýchače čistého vzduchu na úkor jiných. Bereme moc a dáváme málo. Člověk, slepá vývojová větev, ve které se jedinci předhání v tom, kdo rychleji a efektivněji dovede planetu do ještě větších sraček. Kdybych to měl tedy shrnout, člověku brání především jeho podstata…

A co se tedy musí změnit? Smysl by dávalo hodnoty, které uznáváme, předávat dál svým dětem. Ale jak změnit už tu naší generaci? Protože stále nás je výrazná menšina v téhle společnosti. Napadá tě něco?
Jak se píše v knize Miluj svůj život: “Lidem nemůžete pomoci, musejí chtít pomoct si sami”. A lidé nechtějí. V tomto případě můžeš inspirovat nebo se věnovat osvětě, u které nikdy nevíš, jaká na koho zabere a kdy tě někdo nařkne, že někomu něco cpeš, jsi extrémista nebo podobné klišé argumentační úrovně 5. třídy zvláštní školy. Domnívám se, že kdyby se spojila pointa předchozí odpovědi s nějakou globální osvětou lidí, kteří mají na společnost dopad (celebrity) a za investice velkého rance peněz by se to do lidí cpalo horem dolem, mělo by to zaručené výsledky. Jenže to by musel být takový mediální masakr, že na každou reklamu McDonalda by muselo připadat 10 reklam s osvětou. A to je samozřejmě utopie. Takže je to na každém z nás, aby jsme svým dětem a okolí předali to skutečně dobré z nás - tu lásku ke všemu živému. Vychovat z dětí nezávislé osobnosti, co budou mít ještě mnohem větší kapacity a možnosti tohle dál šířit, až my tu nebudem...

Zní to hezky, ale pak to je takový začarovaný kruh. Protože spousta lidí se změnit nechce, takže se to nemá kam posunout. A to, že se člověk změní, je většinou zásluhou někoho jiného ať už v jeho okolí, nebo někde v médiích (videa apod.). Takže ona osvěta v různých podobách určitě funguje, ale otázkou je, zda se lidstvo stačí z chyb poučit a naučí se žít jinak, než bude pozdě. Což tu teď spolu asi nevyřešíme. Ale jak jsi spokojen třeba s množstvím veganských restaurací a nabídkou veg produktů v supermarketech u nás v ČR? Jsme na tom docela dobře, ne?
Co se týče produktů v krámech, mohlo by to být zcela určitě lepší - stále najdeš obchody nebo řetězce, kde nemají tak elementární potravinu jako tofu nebo rostlinné pomazánky, případně ani jedno. Stále musíš hlídat, jestli v něčem není mlíko, vajíčko nebo palmáč, a i když si člověk docela zvykne, je to pořád určitý diskomfort na to, že je rok 2016. Osobně si ale myslím, že se celá situace dramaticky zlepšuje a celý ten vegan movement je tak silný, že je otázkou času, kdy tlak a poptávka spotřebitelů (a teď nemyslím jen veg) bude tak silná, že to výrobce a distributory donutí zapřemýšlet nad celkovým konceptem jejich podnikání. S restauracemi, bistry a kavárnami je to o poznání lepší - jen v Brně máme pár desítek podniků, kde se člověk může vegansky najíst (doporučujeme restauraci Forky's nebo kavárnu Charakter Bakery, pozn. red.), což samozřejmě skvělý jev. Spousta lidí jistě může namítat, že jde hlavně o byznys, ale rozhodně jsem radši za veganský byznys, ne za ten krvavý.

Takže Ti třeba nevadí síť bister Vegg-Go, kterou založil bývalý šéf Kosteleckých uzenin Jan Hanuš? Protože na jednu stranu chápu ty, kteří tam chodit nechtějí už z principu (že kvalita neodpovídá cenám, je věc druhá), ale zároveň je super, že o tenhle typ stravování je zájem a veganství se dostává pomalu do mainstreamu…
Tvrdím, že vidět věci černobíle není úplně ideální pohled na problematiku. A právě veganská komunita k tomuhle dvoubarevnému vidění věcí dost často inklinuje. Určitě nebudu nikomu sahat do svědomí, proč se často negativně, pohrdavě či arogantně staví k tomu či onomu, protože dost práce mám s masožravou komunitou, ale striktní odmítání či kastování něčeho, o čem člověk ví pendrek (problematika krmiv, veg byznys, sociálně-politická témata…), je spíš projev ega a krátkozrakosti než nějaké relevantní znalosti tématu. Ohledně Vegg-Go mi ta reakce veganů přijde jako totální fraška, kde jsou známé jen určité dílčí věci, ze kterých lidé odsuzují celý koncept. To, že někdo dělal v masitém průmyslu, stal se z něj vegan, a tak logicky odešel dělat jiný druh byznysu, mi přijde zcela logické. Jenže každý vidí jen ten masokombinát na začátku a dál už se nezajímá, takže je lehké to odsoudit, ale ruku na srdce: kolik z nás bylo vegany od narození? Cožpak jsme se neprobudili a nevystoupili z tohoto krutého koloběhu? Neměli bysme být rádi za všechny takové? No tak je přestaňme soudit a buďme rádi, že budeme mít víc šancí se někde najíst, než hledat na všem záminky ke kritizování. Pokud něco veg komunitě fakt škodí, tak její nesoudržnost.

Na tom rozhodně něco je. Posunul bych se teď ale od veganství k hudbě, ač vlastně ne tak úplně. Už leta jsi členem týmu, který pořádá festival tvrdé muziky Brutal Assault. Jak to tam je s nabídkou veganského občerstvení? Na podobných festech si totiž představím, že spíš frčí pivo a k tomu klobásy, langoše se sýrem a různé masové burgery...
Tak to maso tam bohužel máme taky, nicméně všichni prodejci jsou vybíráni pečlivě, a tím pádem se snažíme co nejlépe zohlednit i potřeby vegetariánů a veganů. Poptávka po tomhle a celkově zdravějším způsobu festivalového stravování samozřejmě znamená rozšiřování sortimentu, takže každý rok je ta nabídka širší a zajímavější. Letošek bude znamenat do jisté míry velké změny pro veganské jedlíky, ale zatím je to ve fázi produkčního embarga, takže víc prozradit nemůžu.

Ok. Protože ti Brutal jistě bere hrozně moc času a energie, stále po těch mnoha ročnících převládá to pozitivní nad negativním? Nemáš s tím někdy chuť seknout a už se na něm nepodílet?
No to jsou věci, o kterých se veřejně nemluví, protože by to bylo zaručené rouhaní. :D V každé práci se najdou věci, které člověka stresují, nebaví nebo ke kterým si může vytvořit emoční averz, tak to prostě je. A je fakt, že přímo před festivalem je to stres bez přehánění na mašli. Vždy se ale ohlédnu za tím velkým kusem práce, spokojenými návštěvníky i kapelami a to by člověk opravdu neměnil. Možnost pracovat na takovém kolosu bylo určitou satisfakcí za to, že jsem hudbě obětoval úplně vše, a s odstupem času si nejsem jist, jestli bych vůbec zvládal dělat normální “nehudební” práci. Myslím, že ne.


Kdybys měl zvolit jednu kapelu, za kterou jsi nejvíce rád, že se vám ji podařilo na BA sehnat, jaká by to byla?
To je docela podpásová otázka, těžko takhle z hlavy něco vybrat. Většinou jsou to kapely, o kterých jsem ani nevěděl, že živě hrají, natož že by mohly přijet zahrát k nám, viz třeba MANES nebo DODECAHEDRON. Letos pro mě bude vrchol MASTODON. 

A jaká by byla vysněná kapela, kterou bys u vás rád viděl a slyšel?
Osobně bych strašně rád viděl LUX OCCULTA, kteří už ani nedělají metal, natož aby hráli živě. Z nových kapel určitě BLACK PEAKS nebo notně vyměklé emaře PIANOS BECOME THE TEETH.

Už mě asi nic nenapadá, ale nechám ti volný prostor vyjádřit to, co tu nezaznělo, ale podle tebe by mělo. Tak povídej.
Na závěr bych měl asi jen přání, ať je na veg scéně víc takových, jako jste vy s Klárkou, co se snaží dělat něco užitečného a starají se o informovanost lidí kolem sebe. Díky za vaši práci!

Já díky za rozhovor, ať se daří.
Já moc děkuju za prostor, vážím si toho!


Jonash

Žádné komentáře:

Okomentovat