čtvrtek 3. září 2015

Vegmaminky 5. díl: Jitka a Kryštof


Jitku určitě všichni znáte. Na Facebooku adminuje stránku Malý vegetarián a skupinu Malý veg(etari)an, spoluorganizuje pražský cyklus besed veganských rodičů Moje veganská rodina. Také přednáší na téma Život s malým veganem. A hlavně má úžasného syna Kryštofa. Focení bylo pohodové, spíše jsme ho s Jitkou prokecaly a já jsem mezitím fotila. Nejdojemnější chvíle pro mě byla, když se Kryštůfek loučil se stromem (poslední foto). Moc jim oběma děkuji za jejich čas o ochotu :)

Jitka a Kryštof

Jméno maminky:    Jitka
Vegan/vegetarián:  Vegetariánka 9 let, veganka 5 let
Děti:                         Kryštof 6 let

1) Co je nejlepší na tom být matkou?
To je přetěžká otázka… Nejlepší je, jak nejdřív není nic a pak je tu dokonalé stvoření, které vás navíc bez příčiny miluje. Nej je čuchat k dětským vlasům a pusat dětský nožičky. Nej je mít najednou schopnost objetím zastavit pláč a pohlazením bolest. Nej je mít příležitost vidět znova věci dětskýma očima, znova si vymýšlet, tvořit a blbnout. Nejlepší je vidět vyrůstat dítě v krátkém čase v prakticky autonomní bytost, která vás překonavá - podobně jako vy jste překonali vaše rodiče a ti zase ty své. Protože děti nejsou nepopsané listy nebo nádoby čekající na zaplnění, jsou to po tolika stránkách hotové osobnosti, že stačí jen ustoupit a pozorovat. Denně si uvědomuji, jak jsem za to vděčná a jaká je to čest být Kryštofovou mámou.

2) A co je na tom naopak nejnáročnější?
Počátek rodičovství může být nezvyk, je to životní změna a je veliká škoda si ji nechat pokazit všemožným stresem z přidaných věcí okolo. Takže jako nejtěžší vnímám právě udržet si vědomí toho, co je podstatné a co je nepodstatné. Nenechat si namluvit stres a nenechat si namluvit obavy a strach, ale naopak si umet tohle krátké a výjimečné období užít.

3) Jak Tě mateřství změnilo?
Mateřství je pro mě jedna veliká transformace. Nikdy bych se neměnila tolik a tak rychle nebýt mého dítěte. Ukazuje mi každý den, kde jsou moje nedostatky, a já musím reagovat rychle. Jak bych mohla vychovat dobrého, šťastného, silného, respektujícího a soucitného člověka, kdybych já sama taková nebyla? Takže se měním pro něj a s ním, je to naše společné dobrodružství.

4) Jak dlouho jsi veganka/vegetariánka, co tě k tomu vedlo a jaké jsou podle tebe výhody této stravy?
Byla jsem 9 let vegetariánka a teď jsem pátý rok veganka. K veganství mě vlastně přivedlo moje mateřství. Informace o praktikách mléčného průmyslu ke mně přišly v době, kdy jsem sama kojila, a představa, že jiné mámě berou její dítě kvůli něčemu tak malichernému, jako lidské závislosti na sýru, byla nesnesitelná. Takže můj přechod byl poměrně rychlý a snadný. Do teď přesne nerozumím, jak jsem jako vegetariánka mohla mít pocit, že vynechaním masa z jídelníčku se na něčem vážně nepodílím, když za celou živočišnou výrobou je tolik utrpení a smrt všude kolem. Jak jsem mohla nevidět jako nejzásadnější nepřijatelné téma samotné otroctví zvířat. 


Jsem veganka primárně z etických důvodů a už nějakou dobu, takže rostlinná strava je pro mě standard, ale věřím, že někomu může výrazně zdravotně odlehčit a pomoci. Ono zdravě by se dalo stravovat i s malým množstvím živočišných potravin a na druhou stranu nezdravě se dá poskládat jídelníček i z rostlinných věcí, takže tohle je takové ošemetné téma. Každopádně jsem přesvědčena, že se dá vegansky stravovat chutně a zdravě. Pro mě jsou výhody prostě to, že kvůli mému jídlu nikdo netrpěl.

5) A co Tě vedlo k vegetariánství samotnému?
Byla jsem takový neinformovaný vegetarián. Prostě jsem cítila, že zabíjet je špatné. V té době jsem měla dvě kočky a moc jsem je milovala. Vzpomínám si, jak jsem se na to své jedno kočičí dítě dívala a její stehno vypadalo úplně moc jako to králičí. A tam mi to tenkrát seplo. Přijela jsem tenkrát ze školy domů k rodičům a oznámila, že budu vegetariánka.


6) Jak na to rodiče reagovali?
Moji rodiče byli vždycky moc respektující a tolerantní, pokud jsem věci dobře vysvětlila, snažili se je pochopit. Myslím, že tenkrát před lety máma řekla dokonce něco obdivně pochvalného. Navíc jsme nikdy nebyli typická zabíjačková rodina. Doma se vždycky jedlo plno zeleniny a s vařením se improvizovalo. Ale veganství ve spojení s těhotenstvím a veganstvím pro vnuka samozřejmě vyvolalo i u nich nějaké obavy a musím je čas od času ujistit, že po výživové stránce vím, co dělám.

7) Jak u vás probíhá výchova k veganství?
Na veganská témata se naráží v běžném životě denně a vysvětlují se, jak přicházejí, ale ta vysvětlení jsou samozřejmě úměrná věku dítěte a tomu, jak je schopné chápat věci. Vysvětluje se jednak jídlo, co a proč jíme a nejíme, a co a proč jedí ostatní... a pak ta těžší část - pojetí zvířat. Ono se to nezdá, ale prakticky neexistuje dětská knížka, kde by zvířata nebyla v klecích nebo za ploty a nevedla přímo k tomu, že využívat je je normální.


Vysvětlovat dítěti, jak věci jsou, ale že je to špatné, není nejlehčí. Nejde o to, že by to nepochopilo, naopak mám pocit, že děti mají nejblíž k tomu milovat všechny zvířata bez rozdílu a nejblíž k tomu jim nechtít ubližovat. Ale o to složitější je jim říct, že všichni kolem nich to tak nechápou a vidí to jinak.

8) V kolika letech jsi poprvé Kryštofovi vysvětlovala, proč nejíte živočišné výrobky?
To se takhle nedá říct, má to fáze. Malé mimi, co nechápe věci, dostane u živočišného jídla třeba někde na návstěvě prostě pokyn, že to nemá jíst, podobně jako jiné věci, které nepovažuji za jídlo mu bez velkého vysvětlovaní prostě nedám. Dost brzy se pak dá dodávat proč, řekneš, že to nejíme, protože to je ze zvířátka a my zvířátka nejíme, nebo že to je z mlíčka od kraviček, které je pro telátka, apod.

No a k tomu se přidávají další témata, jak se tak objevují. Cirkusové plakáty po městě a terária ve zverimexech, rybáři u řeky, auta jedoucí na jatka, stádo šťastných kraviček z okýnka vlaku nebo pouťoví poníci atd.

9) Došlo někdy k situaci, kdy chtěl ochutnat maso?
To je taková představa lidí, co jedí maso nebo maso jedli, že veganské děti budou po tom toužit - po nějakém ochutnávání. Těžko si ale představit, jak to vnímá dítě, které nikdy maso za jedlé nepovažovalo a je to pro něj vážně jen tepelně upravený kus svaloviny násilně zabitého zvířátka. Jiná věc je nějaké skryté vajíčko v zákusku nebo mléko v čokoládě. To může být těžší, když nikde v dosahu není třeba vegan alternativa... ale řízek, uvařené vejce nebo hrnek mléka vážně není něco, co by dítě lákalo, naopak pro něj není příjemné být přímo u toho, když někdo maso jí. Ať už proto, že jasně ví, že je to něčí tělo, nebo i proto, že mu to nezvykle nepříjemně smrdí.

10) Má Kryštof nějaké aktivistické sklony? :) Myslím, jestli by chtěl nějak přispívat k rozvoji informací o veganství a podílet se na propagaci atd.
Kryštof se před cizími lidmi dost stydí, takže jsem ho třeba zatím ani nikam na akce nebrala, prostě proto, že by se necítil dobře, i když u dítěte jiné povahy si dokážu představit přítomnost při mnoha veganských projektech spolu s rodiči. Každopádně se pokaždé ptá, když někam vyjíždím, nebo si nechá ukazovat fotky z demonstrací i osvětových vegan akcí a plánuje, že to bude dělat, "až bude velkej".

11) Jak to funguje u babičky? Chystají mu jídlo, nebo dostane do batůžku jídlo od tebe?
Musím se přiznat, že první tři roky jsem malému vozila vlastní jídlo a jezdila jsem na návštěvy s ním. Ale hned první pozdější jeho pobyty u mých rodičů mě přesvědčily, že se o něj v tomhle směru dobře postarají. Babička sama vymýšlela jídla, která má u ní oblíbená. Dělá třeba hráškovo-mandlový krém nebo sekanou z čočky. A pak je tam veliká zahrada, kam vybíhá na vlastní sběr, kdykoli chce. Úplně přirozeně před ním babi a děda nejí maso. Prostě jim došlo, jak by mu to bylo nepříjemné. Moc to pro mě znamená, když ho dám na hlídání někomu, komu můžu v tomhle věřit.

12) Jaký máš názor na biopotraviny a zda je doma upredňostňujete?
Nějak se podařilo v ČR prostoru soustavnou negativní mediální kampaní dát biopotravinám nádech nějakého předraženého podvodu, což je škoda. Bio potraviny jsou přece jen návrat k přirozenému jídlu a přirozenému zemědělství. Jejich zvýšená cena je logická. Když se zeptám mojí mámy, nakolik si cení svoji zeleninu ze zahrady, dostanu odpověď, že její cena se vší prací okolo a šetrným přístupem k pěstovaní, je prakticky nevyčíslitelná. Nejde přece o zbytečný luxus, jde tu nejen o zdravější jídlo bez chemikálií, ale i o návrat k získávaní potravin způsobem, který neničí přírodu strašlivými postupy extenzivní zemědělské výroby. Co se týče dětské stravy, snažím se bio používat, kde to jen jde, první roky plně a později dle možností. Pokud nepoužívám drahé náhražky a polotovary, zbydou mi finance na bio základní suroviny na přípravu dětského jídla a kompromisy pak dělám třeba až u sebe. Na druhou stranu je tu určitě podstatný argument, že při současném nastavení věcí, bio není dostupné pro všechny a zavání módním zeleným konzumem. Je to právě zase veganství a omezení živočišné výroby, které by uvolnilo prostředky a možnosti pro zdravější rostlinné zemědělství nejen pro konzumenty, ale i pro planetu.

13) Jak jste řešili situaci s jídlem ve školce? A jaké jsou možnosti pro rodiče, když musí umístit dítě do klasické školky?
Školky jsou zatím teoreticky problém, jejich nařízení zaostávají za praxí, ze které je vidět jednak, že zastaralý spotřební koš, tabulky i recepty se výživově nelíbí ani mnoha konvenčně se stravujícím rodičům, a druhak, že tahle zařízení nejsou připravena na různorodost životních filozofií, které se mimo jiné mohou projevovat i odlišnou stravou. Věřím, že nastávající roky se bude situace muset měnit, a jsem ráda za veganské rodiče, kteří neustupují, aby měli klid, ale vyjednávají si úspěšně individuální řešení stravovaní pro své děti. V současnosti je tedy řešení vlastně závislé na vedení školky a jídelny a na tom nakolik tolerantní a chápavé lidi na těchto pozicích potkáte. Takže se ke mně dostávají zprávy o stále větším počtu vege a vegan dětí, které si mohou nosit vlastní jídlo s sebou do školky, jež ta to zvládla dobře ošetřit formálně papírově i v reálu s úschovou v odlišné ledničce a třeba samostatným ohříváním. Bohužel stále existují i zařízení, jejichž vedení řekne, že něco takového není možné, a rodičům pak nezbývá než zvolit nějaký „kompromis“, brát dítě na obědy domů nebo vyhledat soukromé předškolní zařízení, kde s alternativní stravou nemívají většinou problém. My měli štěstí a po vysvětlení, že je Kryštof vychováván jako etický vegan, nepadla jediná otázka nebo zpochybnění, naopak se vedení školky snažilo vymyslet, jak mu jeho individuální stravu umožnit. Takže si nosí vlastní jídlo, svačinky i oběd a vychovává své spolužáky okolo stolu k toleranci odlišností.

14) Chceš něco vegmaminkám vzkázat?

Dřív jsem na tuhle otázku opakovaně vzkazovala něco v tom smyslu, že by veg maminkám neškodilo věci značně odlehčit, že máme zbytečné obavy a staráme se o stravu mnohdy přehnaně a studujeme a hlídáme několikanásobně víc, než jak si to zvyknou běžně dělat maminky všežravých dětí. S veganským boomem poslední doby už se mi to nechce říkat, budu jen ráda, když podrobné znalosti dětské rostlinné stravy zůstanou doménou veganských rodičů i nadále. Takže bych asi jen popřála, ať se daří... a ať se daří nezapomínat, proč děláme to, co děláme.

Ukázkový jídelníček

Kryštof

Po probuzení pár kousků ovoce (broskve, švestky) a bylinkový čaj.

Dopolední svačina:
Jáhlový krém (jáhly, tahiny, datlový sirup).

Oběd:
Hokaido-mrkvová omáčka s červenou čočkou a tmavé rýžové těstoviny, dýňový olej, miska čerstvé zeleniny – salátové listy, okurka.

Svačina 1 
Raw kuličky (mák/švestky) nebo domácí husté mandlové mléko nebo miska drobného ovoce (borůvky, maliny, rybíz).

Svačina 2 
Salát ze strouhané mrkve a červené řepy s chia semínky, polenta nebo miska cizrnového hummusu s paprikou a kukuřičnou plackou nebo větší zeleninový salát s tahini a konopným olejem, kus tempehu a jáhlové knedlíčky.

Večeře
Hustá zeleninová miso polévka s quinoou a adzuki fazolemi.

















Claireh 
Starší díly Vegmaminek najdete zde.

Líbil se vám článek? Pokud ano, přidejte si do oblíbených naši stránku na Facebooku a žádný další vám neunikne :)
 

3 komentáře:

happy.lenulka řekl(a)...

poslední fotka je dokonalá. úplně mi naskočila husí kůže ze síly, která z toho okamžiku vyzařuje. Krásný rozhovor!

Dominika Řezníčková řekl(a)...

Mazec! Tu paní znám ze zdravé výživy, kam chodím nakupovat, když nemám nic na sváču :D

Evča řekl(a)...

krásný klučík :)

Okomentovat